Gymnázium Pelhřimov
Život a zdraví člověka
Jedním z nejvíce toxických typů poškození DNA jsou dvouřetězcové zlomy. Buňce, která není schopna taková poškození opravit hrozí buněčná smrt nebo akumulace dalších poškození DNA vedoucích ke vzniku nádoru. Buňka proto disponuje různými opravnými mechanismy, mezi které patří především Homologní rekombinace s klíčovou rolí proteinu RAD51 a BRCA2. Nicméně i v případě těchto proteinů dochází často k mutacím, které zvyšují riziko vzniku nádoru prsu a vaječníku o desítky procent.
K vývoji cílené léčby je zapotřebí pochopení, jaký mají tyto mutace vliv na funkci proteinu, tedy i opravu DNA. Jedním z výsledků studentky z Pelhřimova je odhalení mechanismu, kterým se DNA opravné proteiny podílejí na vzniku a dalším rozvoji nádoru. Získaná data mají potenciál v dalším vývoji léčby nádorů, a to prostřednictvím mechanismu syntetické letality, kdy se za pomoci inhibitorů proteinů vypínají specifické DNA opravné dráhy.
V laboratoři, kde Nikola Svobodová tvořila svoji práci, začínala před léty i jiná laureátka České hlavička, a to Karina Movsesjan. I ta se věnovala proteinu RAD51 a stala se po sléze vítězkou i evropské soutěže nejlepších vědeckých prací mladých talentů. Podle odborníků, kteří se seznámili s prací Nikoly Svobodové, představuje pro vědu stejnou naději, jako její předchůdkyně.