prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc., dr. h. c.

Prof. Vladimír Kučera patří k osobnostem, které formovaly stěžejní teorie pokročilého řízení lineárních systémů. Snad i shodou okolnosti k účasti v Centru aplikované kybernetiky, které profesor Vladimír Kučera založil. Tato projektová platforma sdružující přední pracoviště automatického řízení a kybernetiky českých technických univerzit a průmyslové partnery, kterou profesor Kučera poté vedl úctyhodných 20 let, umožnila profesní rozvoj a vlastně i akademickou kariéru celé generaci mladých výzkumníků oboru.

V celosvětovém měřítku je profesor Kučera vnímán především jako geniální vědec s klíčivým podílem k rozvoji teorie řízení lineárních systémů. Již v sedmdesátých a osmdesátých letech svým komplexním a do detailu propracovaným přístupem, formuloval zásadní formalizmy pro teorii kvadraticky optimálních systémů řízení a vypracoval zcela původní metodu syntézy regulačních obvodů založenou na řešení polynomiálních rovnic. Jeho nejznámějším výsledkem, který nechybí snad v žádném soudobém učebním textu teorie řízení systémů, je Youla-Kučerova parametrizace. Tento pozoruhodný výsledek, formulovaný nezávisle profesory Dante C. Youlou a Vladimírem Kučerou, umožňuje parametrizaci všech regulátorů stabilizujících daný systém. K dalším významným výsledkům pro teorii systémů bezesporu patří nalezení kanonické formy, která je z pohledu stability systému invariantní vůči přípustným transformacím. Naprosto fenomenálním výsledkem profesora Kučery z posledních let, je vyřešení problému neinteraktivního řízení složitých systémů s více vstupy a výstupy. Tento problém, který čekal na vyřešení dlouhá desetiletí, je významný z pohledu atomizace složitého systému na podsystémy, které se vzájemně neovlivňují. Teoretické výsledky profesora Kučery tvoří nedílnou součást ucelené teorie řízení, díky které dnes zvládáme efektivně a spolehlivě řídit tak komplexní technické systémy jakými jsou například jaderné elektrárny, distribuované energetické sítě, komplexní výrobní technologie, robotické systémy nebo přesné lékařské přístroje. Profesor Kučera se sám významně podílel a stále podílí na zavádění pokročile teorie řízení do praxe v projektech aplikovaného výzkumu, nejenom v rámci zmíněného Centra aplikované kybernetiky, ale i v dalších evropských a národních projektech.

Světový ohlas profesora Kučery nejlépe dokumentuje jeho zvolení prezidentem Mezinárodní federace automatického řízení (IFAC) v roce 2002 a s tím související udělení pořadatelství prestižního Světového kongresu IFAC 2005 v Praze. Uznání profesora Kučery též vyplývá z mnoha národních a mezinárodních ocenění, např. Národní cena ČR za vypracování a praktické využití algebraické teorie řízení (1989), Medaile MŠMT 1. Stupně za činnost v Akreditační komisi a přínos pro vysoké školství (2000), Doctor honoris causa, Univesité Paul Sabatier, Tolouse (2003) a Université Henri Poincaré, Nancy (2005). Uznání také vyplývá z tisíců ohlasů jeho prací v mezinárodních databázích a z řady plenárních přednášek na prestižních konferencích oboru.